V druhém pololetí loňského roku byl největší zájem o registrované partnerství v Plzeňském kraji. Sice počtem neměl na tradičně silnou Prahu, ale podařilo se mu předběhnout jindy výrazný kraj Jihomoravský, Středočeský nebo Moravskoslezský, a to počtem 14 nově uzavřených partnerství.

Některé kraje ovšem hlásí úbytek gayů a leseb navštěvujících matriky. Ovšem počet vstupů do partnerství za druhé pololetí, kdy je vždy vyšší počet registrací, zůstává zhruba stejný, byť celkově mírně klesá.

V druhém pololetí roku 2011 u nás vstoupilo do registrovaného partnerství 109 gay a lesbických párů. Ve dvaceti případech byl partnerem jednoho z nich cizinec, a to ze zemí sousedních jako je Slovensko, Polsko či vzdálenější Ukrajina. Ale také pocházeli i z exotičtějších krajin jako jsou Brazílie, Filipíny, Japonsko nebo Venezuela. V tomto období matriky zaznamenaly bohužel i 19 ukončených soužití.

Páry si mohou vybrat úřední nebo slavnostní formu

Zkušenosti s registracemi ze strany matričních úřadů napříč republikou jsou vesměs kladné, někdy přímo až nadšené. Postupně se v jednotlivých krajích zvyšuje procento párů, které tento akt pojaly velmi slavnostně za přítomnosti členů rodin a dalších hostů.

K tomu dodává Jaroslava Vrňáková, matrikářka kladenského magistrátu: „Obřady byly stejně krásné, ty nejkrásnější jsem zažila v červenci v hotelu Ermi v Jincích a na konci srpna na zřícenině hradu Krakovec. Bylo to přímo mystické. A pokaždé to byly ženy.“

2576 gayů a leseb potvrdilo svou lásku i před zákonem

Za pět a půl roku možnosti vstoupit do registrovaného partnerství využilo 1288 párů, z toho 893 mužských a 395 ženských.

Oproti tomu 107 dvojic (55 gay a 52 lesbických) společnou cestu životem již ukončilo na základě rozhodnutí soudu a zápisu do matriky.

Gayové a lesby se světa nebojí

Nejen, že patříme mezi nejtolerantnější země světa v postoji veřejnosti ke gay a lesbické minoritě. Ale také samotní gayové a lesby dokazují, že obohacují společnost svým přístupem k životu. K němuž patří i velká obliba k cestování nejen do zemí Evropské Unie, ale do celého světa.

Důkazem budiž i fakt, že se nezdráhají za hranicemi navazovat i nové svazky, které v mnoha případech končí registrací. Proto ve více než desetině registrovaných párů je jedním z partnerů cizinec či cizinka. Konkrétně jde o 147 párů. Statistika nezahrnuje ty občany České republiky, kteří uskutečnily vstup do registrovaného partnerství nebo dokonce manželství v zahraničí, neboť tento údaj není nikde evidován. Díky tomu je jasné, že registrovaných českých gayů a leseb bude mnohem více.

Matriky potvrzují, že rovněž většina zastupitelských úřadů zemí, jejichž občané u nás do partnerství vstoupili, jsou v jednáních velmi vstřícné, a to i v případech, kdy v jejich zemi není institut obdobný partnerství legalizován.

Občanské průkazy už registraci neprozradí

Novinkou od letošního roku je, že si partneři mohou rozmyslet, jestli chtějí mít po uzavření partnerství v novém elektronickém občanském průkazu uveden rodinný stav a registrované partnerství nebo ne. Tzn., že pokud nemá v občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo registrovaném partnerství, nemá povinnost požádat o vydání nového při změně tohoto údaje. Bohužel už není možnost si nechat zapsat partnera do občanského průkazu, pokud bude mít uveden stav.

Zákon o registrovaném partnerství vstoupil v platnost 1. července 2006. Institut, který konečně i u nás uzákonil svazky stejnopohlavních dvojic svou cestu hledal od roku 1992, kdy jej začalo prosazovat Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR, nahrazené později Gay iniciativou v ČR, podpořené dalšími gay a lesbickými aktivitami a sdruženími.

Poté, co se podařilo letitou prací gay a lesbických aktivistů na svou stranu získat veřejnost bylo nutné přesvědčit i politickou reprezentaci. Díky odporu části ODS a většiny KDU-ČSL a jejich účelovým a zcestným argumentům se dařilo zamítat jednotlivé poslanecké i vládní návrhy zákona.

Zlom nastal v roce 2006, kdy 15. března poslanecká sněmovna zamítla veto zapřísáhlého odpůrce gayů a leseb u nás, prezidenta Klause. Česká republika se stala první z postkomunistických zemí, které se podařilo registrované partnerství prosadit.

Hned 1. 7. 2006 vstoupili po sedmiletém vztahu do partnerství jako první v ČR v Ostravě v obřadní síni magistrátu tehdy 26letý kuchař Josef a 42letý železničář Karel. Prvními ženami byly opět tamtéž 30letá prodavačka Štěpánka a 27letá pekařka Vendulka.

O dva dny později 3. 7. uzavřeli na hradě Karlštejn registrované partnerství po 20 letech svého vztahu zpěvák Pavel Vítek a manažer Janis Sidovský. Následováni v dalších letech byli známými osobnostmi jako např. moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka, herec Marcel Vašinka a režisér Miroslav Walter, herec Lumír Olšovský a jeho přítel Pavel Bár a zatím naposledy tanečník Yemi A.D. s partnerem Jaromírem Smetanou.

Obecně lze konstatovat, že uzákonit svůj svazek se rozhodují převážně gayové, ale počet ukončených se z hlediska pohlaví vyrovnává a mírně převládají muži.

V žádném případě se nenaplnily někdy až vulgární námitky odpůrců registrovaného partnerství z řad hradních kruhů v čele s Václavem Klausem, z řad konzervativní části ODS, z řad bigotní KDU-ČSL, z řad katolických a sektářských církví a z řad extrémní pravice. Naopak život gay a lesbických dvojic se stal běžnou součástí společenského, kulturního, ekonomického a osobního života v naší zemi.

Důkazem byla i loňská Prague Pride, kdy tisíce lidí ukázalo pánům Klausům, Hájkům, Jaklům, Bátorům, Dukům a Vandasům, že občané naší země jsou na rozdíl od nich hrdi na svou demokracii, svobodu, lidská práva a různorodost naší společnosti. A že jejich někdy až demagogické až extrémní názory proti skupině obyvatel nemají ve slušné společnosti zastání.

Milda Šlehofer